ÚSTÍ NAD ORLICÍ – Podzim nastoupil svou vládu a rozzářil usínající přírodu přepestrou škálou barev. Zrcadlem těchto přírodních krás se stala řeka Tichá Orlice. Vodáci tak využívají této podzimní nádhery k poslední plavbě, při které se zároveň loučí s řekou před jejím zimním spánkem. Admirál přistupuje k toku se symbolickým klíčem, aby Tichou Orlicí uzavřel na období následujícího odpočinku.
Každoročně přijíždějí vodáci z měst celé republiky (Ostrava, Praha až Liberec), aby společnou plavbou završili úspěšnou sezonu a při vzájemné besedě utvrdili vodácké přátelství. Trampské písně pak znějí až do kuropění.
V letošním roce však hrozba covidové nákazy přinesla mnoho omezení včetně společného setkání více osob. Tak se tato oblíbená akce stala pouhou vzpomínkovou představou jednotlivých rodin.
Ještě početný letní provoz, i když s dodržením potřebných zdravotních opatření, přinášel mnoho radostných chvil. Vodáci milující romantiku ocenili dotyk divoké přírody s neregulovaným tokem s četnými meandry, tajemnými tůněmi pod loubím naklánějících se stromů nad průzračným tokem, tichým i divokým, hodným svého jména majestátní Orlice, která snad kdysi žila v blízkých horách.
Krásné říjnové víkendy letošního roku plné slunce však umožnily obdiv okolí Tiché Orlice jen z procházek po jejích březích. Nezvyklé ticho zde nyní narušuje jen občasné proplutí divokých kachen, ukolébavku místo písní nahrazuje tichý šustot listí unášeného větrem. A tak s večerem jen otevřená alba vypráví o nezapomenutelných chvílích na Tiché Orlici.
Autor textu: Stanislava Dvořáková
