ÚSTÍ NAD ORLICÍ – Nový rok 2022 nastoupil s docela chmurnou vizí životní úrovně. Představa špatných dnů o to více doléhá na seniory, kteří se po skončení produktivního věku těšili na spokojené prožití závěrečné části svého života.
Vedení Rodinného centra Srdíčko v Ústí nad Orlicí, které se všemi prostředky snaží vnést pohodu do fungování rodin, kam patří i prarodiče, se nově zaměřilo na přinášení radosti do této věkové kategorie.
Protože jedním velkým problémem se stává osamocenost, otevřelo RC Srdíčko v měsíci prosinci pravidelné setkávání seniorů na tzv. Medánkách. Ve čtvrtek 13.ledna proběhlo další setkání věnované úsměvným vzpomínkám na jejich mladá léta. Po úvodním slově Daniela Dostrašila, doplněným programem „Co babičky uměly a my zapomněli“, se rozpoutala bohatá diskuse o starých časech s řadou příběhů z dětských let.
V porovnání současného města s bývalou podobou zazněla řada vyprávění, jak se kdysi žilo. Nebyla televize ani jiné technické vymoženosti usnadňující práci a přinášející zábavu. Zato byly rozsáhlé louky plné květin, četné zahrádky pro pěstování zeleniny a ovoce, chov různých hospodářských zvířat a tomu přizpůsobený režim rodiny – práce, zábavy a stravování.
V konkrétních vzpomínkách se vynořilo uzení v komíně, domácí pečení chleba, stará velká kamna s kamencem se stále teplou vodou, klenutý strop kuchyňky. Současným seniorům v dětských letech pak činila radost jakákoliv výpomoc v domácích pracích, která byla samozřejmým doplňkem různých her.
Toto vše je zaznamenáno v lidové tvorbě tehdejší doby, kdy ve veselé melodii najdeme bohatou škálu zobrazení společenských vztahů.
Jako ozvěna těchto časů se rozezněl sbor seniorů s doprovodem kytary slovy lidové písničky:
Kdybych já ti musel kolíbku dělati, do dřeva netíti.
Ty bys mně musela košiličku šíti, bez jehel a nití.
Kdybych já ti měla košiličku šíti bez jehel a nití,
Ty by si mně musel žebřík udělati, až k nebeské výši.
Vzápětí se rozpoutala další řada vzpomínek, vyprávění a příběhů. Nechyběly závěje sněhu, zamrzlé rybníky a řeky, letní dovádění až po strniska s podzimními ohýnky. Vše poskytovalo od rána do večera dostatek zdravého pohybu pro všechny věkové kategorie.
S naplněním času setkání se přihlásil o pomazlení ještě zvířecí kamarád a s obrázkem od dětí z RC Srdíčko se s hřejivým pocitem sounáležitosti se současnou společností odebrali senioři do svých domovů.
Stanislava Dvořáková
