ÚSTÍ NAD ORLICÍ – Podzimní měsíce jsou pro studenty Střední školy uměleckoprůmyslové tradičně možností, jak rozšířit své dovednosti a znalosti během zahraničních pobytů. Do kategorie osvědčených spadá týdenní plenér, určený žákům třetího a čtvrtého ročníku uměleckých oborů.
DÍLA Z TATER BRZY VYSTAVÍ
Jeho dějištěm byla od 8. do 13. října Tatranská Lesná v sousedství Starého Smokovce. V malebném prostředí Vysokých Tater tvořila společně s šestatřiceti ústeckými „umprumáky“ také osmnáctka studentů z partnerské školy v Prešově. „Cílem akce bylo zachytit charakter tatranské přírody výtvarnými prostředky, to znamená kresbou a malbou,“ zmiňuje smysl cesty vedoucí ústecké výpravy a zároveň šéf uměleckých oborů školy Jaroslav Habrman, podle něhož se účastníci museli vyrovnat s nelehkými klimatickými podmínkami. „Počasí bylo sice vizuálně fantastické, ale s teplotami pouze kolem pěti stupňů, což je pro malbu v terénu naprosto nevhodné,“ komentuje nepřívětivý slovenský podzim.
S výsledky týdenního snažení svých oveček je však spokojen, když říká: „Z mého pohledu vzniklo minimálně čtyřicet prací, které je možné vystavovat. Jejich kvalita je nadprůměrná až vynikající.“
Úroveň studentských prací budou moci co nevidět poznat i další zájemci. První výstava společného česko-slovenského projektu je v Prešově naplánována už na listopad, do Ústí poputuje expozice pravděpodobně v únoru.
ELITNÍ DEVÍTKA V NORSKU
Událostí podzimu však pro ústeckou školu byl dvoutýdenní projekt s partnerskou školou Breivang v Norsku. Do městečka Tromsø, ležícího za polárním kruhem, odcestovalo 16. září dohromady 9 studentů s pedagogickým doprovodem. Prvním problémem, s nímž se ústecká výprava musela poprat, byla jazyková bariéra. Jak totiž přiznává jedna z vedoucích výpravy, učitelka angličtiny Alena Marková, Norové jsou v cizích jazycích, díky výuce odmala, mnohem zběhlejší. „Ale naši studenti se nedali, snažili se a během pár dnů byli schopni komunikovat. Po dvou týdnech jsme cítili zlepšení,“ míní a porovnává rovněž české a norské školství: „Atmosféra v jejich škole je také odlišná, uvolněnější, vztah učitel-žák není tak direktivní a autoritativní. Na druhou stranu od studentů je očekávána vyšší samostatnost a zodpovědnost při plnění zadaných úkolů.“
Projekt, který měli studenti díky programu Leonardo plně zafinancovaný, se týkal filmové tvorby. „Šlo o společné projekty norských a českých studentů. Spolupráce začala ještě před samotným odjezdem přes Facebook, kde se vedla debata ve skupinách ohledně scénářů a podobně. Studenti natočili pět krátkých filmů a jeden dokument,“ objasnil smysl cesty další člen pedagogického doprovodu Bohuslav Špaček, podle jehož slov je kvalita snímků s ohledem na krátkou dobu natáčení dobrá.
Příjezd 29. září znamenal návrat do mnohdy kruté studijní reality pro všech devět účastníků, mezi nimi i maturantku Lucii Podsedníkovou. Své účasti ale nelituje. „Trošku mě mrzelo, že jsme neměli šanci lépe poznat norskou přírodu, na kterou jsem se těšila snad ze všeho nejvíce, ale i tak to bylo určitě zajímavá zkušenost,“ hodnotila pobyt a přidala také jednu zajímavou zkušenost: „Řekla bych, že se mladí Norové moc od Čechů neliší. Až tedy na to, že když jim je sedmnáct, opravdu se na to chovají. Dojde-li na téma alkohol, nebo nedej bože drogy, velmi častá odpověď je: ale mně je sedmnáct.“
Mgr. Jan Pokorný,
Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí
