ÚSTÍ NAD ORLICÍ – Kulatý stůl musel být nakonec ve tvaru rozměrného písmena E, aby se k němu všichni pozvaní vešli. Jednání o současné situaci v oblasti technického a přírodovědného školství, které pořádala v pondělí Střední škola uměleckoprůmyslová Ústí nad Orlicí, se totiž setkalo s vysokým zájmem nejen partnerů z řad malých, středních i velkých firem. O aktuálních problémech středního školství v Pardubickém kraji debatovali také zástupci místní samosprávy, Pardubického kraje v čele s radní Janou Pernicovou, odborníků z úřadu práce či výchovných poradců a dalších pracovníků základních škol.
Řešení je nutné najít
Střední školy, jež kraj zřizuje, se musí vyrovnat s nelehkou situací. V uplynulých pěti letech klesl počet jejich žáků o bezmála pět tisíc a v dlouhodobém horizontu nelze čekat změnu k lepšímu. Odborné školy cítí v konkurenci gymnázií úbytek žákovské kvantity i kvality dvojnásob. Podle Jany Pernicové, radní Pardubického kraje pověřené řízením školství, není na co čekat. „Z padesáti osmi škol klesnou letos třiceti třem příspěvky od ministerstva z důvodů poklesu počtu žáků. Ředitelé jsou v této situaci nuceni propouštět aprobované učitele, pokud by toto postihlo kantory odborných předmětů, znamenalo by to pro jejich školy katastrofální situaci,“ uvedla během setkání a dodala: „Buď se vydáme i nepříjemnými cestami, nebo by musel kraj školy dofinancovat. Tím však problém nevyřeší.“
Pomoc hledají u firem
Ředitele SŠUP Zdeňka Rösslera potěšila v pondělí účast více jak dvaceti partnerů školy z řad firem. Právě ony totiž představují pomyslnou pomocnou ruku. Umožňují odborné praxe a odborný výcvik žáků, pomáhají se vzděláním pedagogů, případně pomáhají škole finančně či materiálně. A v neposlední řadě jsou budoucími zaměstnavateli mnohých absolventů. „Tyto schůzky mají za úkol otevřít diskusi pro to, jakým způsobem se partneři mohou podílet na odborném vzdělávání a co mohou školy udělat samy. Jsou i testem kroků, jež školy do současnosti podnikly. V našem případě jde o zapojení do projektu kraje Rozvoj přírodovědného a odborného vzdělávání,“ zmínil aktivitu, do níž se ústecká škola zapojila ve snaze oživit zájem o technické profese.
Samotné firmy se spolupráci nebrání, naopak. S ohledem na klesající podíl odborného vzdělávání v Česku je trápí nedostatek pracovníků z řad absolventů i jejich klesající kvalita. To potvrdil například výrobní manažer lanškrounské firmy Soma Jiří Miřejovský. „Mladí jdou dnes často snazší cestou, jenže technika není jednoduchá. Velký vliv má také rodina, která zmíněnou snazší cestu často podporuje. Výdělky pracovníků v těchto oborech jsou poměrně slušné, bohužel očekávání často neúměrně vyšší,“ okomentoval jeden z negativních jevů současnosti. Za stávající situace je podle něj nutné spolupráci prohloubit a preferovat kvalitu. „Cesta, kterou jsme si vytyčili, je správná. Firmy by měly školy maximálně ekonomicky podpořit tak, aby dodávaly kvalitní absolventy, kteří pro ně budou přínosem.“
Činit by se podle Jiřího Miřejovského měl také stát. „Aktuálně schází větší podpora ze strany státu pro firmy, které produkují finální výrobek. Naše ekonomika by na něm, podobně jako německá, měla být postavena. Bohužel jsme dvacet let činili opak, finální výrobek padl téměř na nulu a stali jsme se republikou kooperačních firem,“ dodal.
S výchovou začít už na ZŠ
Upadající zájem o technické obory má podle mínění většiny oslovených svůj prvopočátek už na základních školách. Právě z nich se v posledních letech vytratila polytechnická příprava, žáci tak ztrácí manuální zručnost a rozvoji motorických schopností není věnována dostatečná pozornost. Tomuto trendu se snaží SŠUP vzdorovat, v rámci projektu Rozvoj přírodovědného a odborného vzdělávání navázala spolupráci se čtyřmi základními školami, jejich žáky chce vést k pozitivnímu vztahu k technice. Ráda by navázala spolupráci i s dalšími, především menšími školami. „Žáky je třeba pozitivně ovlivňovat už v nižším věku. Chceme jim dát možnost, aby se s realitou oboru seznámili zajímavou formou. Už dávno totiž neplatí, že strojírenské profese znamenají ruce po lokty od šmíry,“ pohovořil o mylné představě řady žáků Zdeněk Rössler.
S technikou ponovu se obeznámili také účastníci pondělního více jak čtyřhodinového setkání. Během přestávky jim totiž vedení školy prezentovalo vybavení, které SŠUP pořídilo pro dvě plánované odborné učebny. „Předvedli jsme ukázky robotických stavebnic, malých obráběcích strojů CNC či stavebnic pro zkoumání přírodních jevů. Seznámili jsme přítomné s vybavením v oblasti přírodních věd, například uceleným systémem Packo využívaným v oblastech fyziky, chemie, elektrotechniky a strojírenství,“ uvedl ještě ředitel SŠUP.
Mgr. Jan Pokorný
