PARDUBICE – V rámci dvoudenního výjezdního zasedání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na Pardubicku se jednalo také na hejtmanství. Pohled kraje na situaci ve zdravotnictví, systém financování nemocnic poskytujících akutní lůžkovou péči či problematika přesčasové práce lékařů, to jsou jen některá témata, která dnes na jednání otevřeli hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a jeho 1. náměstek zodpovědný za zdravotnictví Roman Línek.
Nejprve zamířili do největší nemocnice v kraji
Pracovní program začal hned ráno návštěvou Pardubické krajské nemocnice (PKN), a. s., která je největším zdravotnickým zařízením v kraji. První náměstek Roman Línek spolu s ředitelem PKN Tomášem Gottvaldem a předsedou představenstev nemocnic Pavlem Havířem představili fungování nemocnice zástupcům Zdravotnického výboru včele s Rostislavem Vyzulou. „Pardubická krajská nemocnice dokázala v roce 2013 hospodařit se ziskem 49 milionů korun. Dopadla tedy ze všech pěti nemocnic nejlépe. Bylo to dáno především vyššími příjmy z úhrad od pojišťoven, ale také vnitřními úsporami v zařízení,“ shrnul náměstek hejtmana Roman Línek. Podrobnější strukturu příjmů a výdajů nemocnice, ale také vizi budoucího fungování představil přítomným ředitel Tomáš Gottvald. Následovala prohlídka nemocnice. Zástupci výboru navštívili v doprovodu primářů například kardiologii nebo dětské oddělení, část delegace se seznámila s fungováním Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje.
Debata o zdravotnictví byla konstruktivní. Padala spousta námětů
V jednání se pokračovalo na krajském úřadu v budově bývalé reálky, kde hejtman Netolický s náměstkem Línkem prezentovali zejména záležitosti nemocnic akutní péče a jejich celkovou konsolidaci, o které krajské zastupitelstvo rozhodlo v letošním roce. Pokud však mají nemocnice dlouhodobě hospodařit bez milionových dotací z rozpočtu kraje, je třeba alespoň ve střednědobém horizontu stabilizovat pravidla pro úhrady nemocnicím od pojišťoven. „Každoroční změny úhradové vyhlášky, které se navíc dělají na konci roku v listopadu nebo prosinci, stěžují situaci naším nemocnicím. Příkladem je právě Pardubická krajská nemocnice, kde jsme se z ročních ztrát 100 milionů korun dostali během jednoho roku do plusu 49 milionů. Naopak se ale zhoršila situace zase v jiných nemocnicích. Není možné, aby se úhradový systém měnil v takových objemech z roku na rok. Z dlouhodobého hlediska je takový systém obtížně udržitelný, je to problém všech poskytovatelů zdravotnické péče a tento problém musí být řešen systémově na úrovni státu,“ apeloval hejtman Martin Netolický. Další náměty pro jednání Zdravotnického výboru představil náměstek Línek: „Je třeba, aby sněmovna také přehodnotila zákonem stanovenou lhůtu splatnosti pohledávek do 30 dní. Nemocnice nemají reálnou šanci tuto lhůtu stíhat. Upozornili jsme také na problémy přesčasových prací ve zdravotnických zařízeních, ale i na blížící se problém nedostatku praktických lékařů,“ uzavřel Línek. Dalším projednávaným bodem byla také transformace akutní lůžkové péče v Pardubickém kraji.
Zdravotnictví v Pardubickém kraji ve stručnosti
• Pardubický kraj zřizuje a zakládá celkem 15 zdravotnických zařízení
• v těchto zařízeních pracuje 5260 zaměstnanců
• jejich celkový obrat je téměř 4,3 miliardy korun
