ÚSTÍ NAD ORLICÍ – Nejsilnější pouto najdeme u rodičů zejména k malému človíčku, který se teprve rozkoukává na tom našem světě. Aby jeho vstup do života byl co nejsladší, snaží se rodiče vymyslet krásné okamžiky, které ho budou provázet celou životní poutí.
Toto je zároveň i poslání Rodinného centra Srdíčko v Ústí nad Orlicí, které nabízí rodinám nevšední akce pro naplnění této snahy. Protože poslední zažehnutá svíce na adventním věnci má ve své záři skryté poselství lásky, připravilo na pondělí 20.prosince Dětskou vánoční slavnost
Při náročném zachování všech pandemických opatření bylo uskutečněno odpoledne plné zábavy a různých úkolů, jejichž cílem bylo zasloužit si první dárek uložený pod vánočním stromečkem. V rozzářených očích bylo skryté netrpělivé očekávání nejen dětí, ale i rodičů čekajících na radostnou reakci potomka.
Najednou ztichlý sál herny RC rozezněla kytara s melodií vánoční písně Rolničky, ke které se přidalo třináct dětských hlásků s doprovodem cinkání rolniček:
„Sláva, už je sníh, jedem na saních,
kluci křičí, zvonek zvoní, jenom táta ztich´.“
Inu, jak by ne, takový koncert se hned tak neuslyší.
„Kouká na syna, uši napíná.
Co to slyší v rolničkách? Na co vzpomíná?“
Odpovědí na skrytou myšlenku byl sílící sbor:
„Rolničky, rolničky, co to zvoní v nich?
Maminčiny písničky, Vánoce a sníh.“
Odměnou pro malé zpěváky bylo promítnutí kresleného animovaného filmu o daleké zemi a příběhu Marie s Josefem.
Poté se děti zvídavě pokukující po košíku s dárky pod stromečkem s vervou vrhly na vyplňování vánočního pasu, který byl poukázkou na košíkové překvapení. Doplnění pěti stupňů větví stromku vyžadovalo splnění výlovu rybiček, naházení koulí sněhulákovi, namalování obrázku, projetí se saněmi s nákladem dárků slalomovou dráhou a poslepu najít a ustřihnout dva bonbony. Tím končila cesta za tajemstvím jednoho velkého dárku z vánočního košíku.
A tak se osazenstvo sálu rozdělilo na dva šťastné tábory. Skupina malých radostně dováděla, jejich doprovod se zasněním pozoroval toto dění. Maminka s potutelným úsměvem pohlédla na tatínka, jako by právě slyšela závěr úvodní melodie:
„Zvonky dětských let, rozezvoňte svět!
Těm, co už jsou dospělí, ať je znova pět!!
Stanislava Dvořáková
